|
|
Záchranné stanice pro handicapované živočichy a jejich využití ve výuce
Kremrová, Johana ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce (Záchranné stanice pro handicapované živočichy a jejich využití ve výuce) bylo zjistit, jak fungují záchranné stanice, které zákony tato zařízení upravují, jaká zvířata jsou nejčastěji postižena, jak dlouho zde musí průměrně zůstat nebo jaká je úspěšnost navrácení do volné přírody. Tato práce se věnuje hlavně českým záchranným stanicím, informace o nich byly zjištěny přes dotazníky s otázkami na jejich fungování, jejich pacienty i pracovníky Tento dotazník byl rozeslán jednotlivým stanicím a jejich výsledky se analyzovaly. Část dotazů je také zaměřena na pedagogickou stránku záchranných stanic, např. jestli tyto zařízení školy navštěvují nebo jestli zaměstnanci stanic pořádají besedy ve školách. Bylo zjištěno, že většina záchranných stanic se věnuje ekologické výchově a snaží se o osvětu veřejnosti, která je velice důležitá, jelikož mnoho zvířat, která se dostanou do záchranných stanic jsou mláďata, která jsou zbytečně odebrána rodičům a poté musí vyrůstat v záchranných stanicích. Mnoho trvale handicapovaných zvířat musí zůstat v těchto zařízeních trvale, ty často pomáhají veřejnosti v rámci osvěty.
|
|
|
Časoprostorové souvislosti hlášení úhynu a zranění ptáků v záchranných stanicích ČR
HROMÁDKO, David
Ptáci jsou nejčastějšími pacienty v záchranných stanicích. Automobilová doprava, prosklené plochy, elektrická vedení i nelegální lov, to vše ohrožuje ptáky v antropogenní krajině. Díky záchranným stanicím se každý rok podaří mnoho takto zraněných nebo nemocných ptáků vyléčit a vrátit zpět do volné přírody. Záchranné stanice tak mají důležitou roli v ochraně přírody a často i v ekologické výchově. Předkládaná práce vyhodnocuje příčiny příjmu zraněných ptáků v antropogenní krajině. Byly zpracovány databáze záchranných stanic evidující druhové složení, věk, příčinu příjmu a další osud zraněných ptáků přijatých ve sledovaném období (od roku 2008 do roku 2017). Dále byly zjišťovány okolnosti příjmů ptačích řádů a jejich druhové zastoupení. Taktéž došlo k vyhodnocení souvislostí mezi příjmy ptačích řádů a jejich citlivostí k antropogenním vlivům, posouzen byl i vývoj počtu příjmů za jednotlivé roky, v ptačích řádech, vývoj počtů během roku a vliv věku jedinců na jejich zraňování. Byl hodnocen i vliv typu zranění a ptačího řádu na další osud jedince. Nejvíce přijímaným ptačím řádem byl řád pěvci (Passeriformes). Celkově patřily k nejnáchylnějším ptačí druhy žijící synantropně. To souvisí s větší mírou vystavení antropogenním vlivům. Nejčastějším typem příjmů ptáků do záchranných stanic byl příjem nesamostatných mláďat.
|
|
|
Manipulace se zraněnými ptáky v záchranných stanicích
HROMÁDKO, David
Ptáci jsou nejčastějšími pacienty v záchranných stanicích. Automobilová doprava, prosklené plochy, elektrická vedení i nelegální lov, to vše ohrožuje ptáky v moderní krajině. Díky záchranným stanicím, se každý rok podaří mnoho takto zraněných nebo nemocných ptáků vyléčit a vrátit zpět do volné přírody. Záchranné stanice tak mají důležitou roli v ochraně přírody a často i v ekologické výchově. Předkládaná práce zhodnocuje způsoby léčby a manipulaci se zraněnými ptáky v záchranných stanicích. Ve vybraných stanicích: Záchranná stanice Třeboň při Českém nadačním fondu pro vydru, Stanice ochrany fauny Pavlov, o.p.s, Záchranná stanice pro zraněné živočichy na Huslíku u Poděbrad a Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim, byly pomocí dotazníku zjišťovány údaje, týkající se manipulace, léčby a následků úrazů u zraněných a handicapovaných ptáků. Byl zjišťován i početní trend u nejčastějších typů zranění, kdy jako podklad posloužila evidence ze záchranných stanic z let 2008 - 2014. Každá záchranná stanice má své postupy léčby a manipulace se zraněnými ptáky, které se velmi často liší od postupů v jiných stanicích. Některé stanice nemají s některými typy zranění žádné zkušenosti. Nehorší je léčba u ptáků popálených elektrickým proudem a otrav. Nejčastější příčinnou příjmu ptáků ve sledovaných záchranných stanicích, byla hospitalizace nesamostatných mláďat.
|
|
|
Současný stav v ochraně vybraných druhů zájmových zvířat a volně žijících zvířat
KOUTNÍKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá současným stavem ochrany zvířat v Jihočeském kraji. Zaměřuje se na volně žijící a vybraná zájmová zvířata. Hlavním cílem práce bylo zjistit kolik volně žijících zvířat se vypustilo ze záchranných stanic zpět do volné přírody a počty zájmových zvířat umístěných k novým majitelům. Dále se zabývá možností dočasného umístění zvířat ve psích hotelích. Práce byla zpracována na základě informací, které poskytli zástupci jednotlivých organizací a společností. Tyto údaje byly statisticky vyhodnoceny v grafech a tabulkách.
|
host ::
RSS.